PVC (neboli polyvinylchlorid) je druhou nejpoužívanější umělou hmotou na světě. Je to termoplast, jehož problematickým prvkem je chlór (Cl), který tvoří základní surovinu pro výrobu. Kromě chloru se PVC skládá z mnoha přísad, které zajišťují jeho průhlednost a pružnost (o nich v další části textu). S jeho výrobou, ale i použitím je spojena řada problémů. Během výroby unikají do životního prostředí nebezpečné látky (například dioxiny). PVC, na jehož výrobu se spotřebuje největší množství produkovaného chloru, je také největším zdrojem dioxinů (viz obr.) pro životní prostředí.
Ještě horší je to potom při haváriích, jakou byl například požár v neratovické Spolaně v dubnu 1993. Když PVC hoří, vznikají nebezpečné látky (opět například dioxiny anebo se uvolňují těžké kovy dávané do PVC jako přísady). Nejspíš díky PVC používanému hojně ve stavebnictví se přiotrávili lidé při požáru pražského hotelu Olympik v Praze roku 1995.
PVC má své zdravotní důsledky i při běžném kontaktu - např. v hračkách nebo ve zdravotnictví.

Přísady do PVC

Při výrobě produktů z PVC se používají stovky přísad. Mnohé z nich jsou mimořádně jedovaté a známé jako příčiny závažných poškození lidského zdraví i prostředí. Patří mezi ně těžké kovy, např. kadmium, olovo a jiné sloučeniny. Nejobvyklejší přísadou jsou změkčovadla obecně označovaná jako ftaláty - z nich se nejčastěji používá di-2-ethylhexylftalát (DEHP). DEHP má také mírně estrogenní účinky. Jejich karcinogenita se zkoumá.
Švédský chemický inspektorát se zabýval únikem některých změkčovadel, např. DEHP, z plastické hmoty PVC a zkoumal hladiny těchto látek v prostředí v okolí měst a v okolí průmyslových závodů, které PVC zpracovávají. Inspektorát došel k tomuto závěru: "Hladiny v prostředí jsou znepokojivě vysoké.... Tato studie potvrzuje náš názor na ftaláty. Hladiny naměřené v těsné blízkosti továren a měst mohou být z hlediska životního prostředí nebezpečné....." (SCI 1995).

Podle dánské EPA jsou ftaláty "nejrozšířenějšími znečišťovateli životního prostředí" (Toppari et al. 1995). Mnohé z těchto látek narušují endokrinní systém a tím způsobují řadu následků, např. řídnutí spermatu, rakovinu varlat, zakrnění penisu či nesestouplá varlata.
Více než polovina sloučenin, o nichž je známo, že narušují endokrinní systém, jsou sloučeniny chlororganické, jako např. PCB a dioxiny (vedlejší produkty výroby PVC) nebo přísady používané při výrobě PVC, jako např. některé ftaláty.

Výroba PVC

Při výrobě PVC dochází také k častým únikům chlóru do životního prostředí (např. havárie ve Spolaně Neratovice v červenci 2000) anebo v důsledku požárů ve výrobě (Spolana Neratovice v roce 1993) mohou vznikat nebezpečné jedy (například dioxiny). V České republice se PVC vyrábí pouze ve Spolaně Neratovice, v řadě dalších se ale používá jako surovina.

Spotřeba PVC

Chlor, který obsahuje mnoho chemických výrobků ve zdravotnictví, je velice toxickou látku, má dlouhou životnost a schopnost koncentrovat se v potravním řetězci. Do skupiny PVC-výrobků patří i trubičky a hadičky zaváděné do žaludku malým dětem, které mohou být vystaveny příjmu rizikovému množství ftalátů. Riziko spočívá v rozpustnosti ftalátu, který se může dostat do dětských úst, vstřebat se do organismu a tak vážně narušit zdravotní stav dítěte. Použití PVC má za následek v delším období poruchy reprodukčního systému, poškození jater a ledvin, omezení funkce plic či alergické účinky.

Likvidace PVC

Během likvidace PVC spalováním vznikají chlorovodíku, hexachlorbenzenu (HCB), polychlorovaných bifenylů PCB, furanů a dioxinů. Ty jsou nežádoucími vedlejšími produkty spalování, které jsou karcinogenní a narušují funkci endokrinního systému. Jsou jedovaté v koncentracích pouhých 0,006 pikogramů na kilogram tělesné hmotnosti.

Důsledek sekundárního nebezpečí je únik dioxinů, furanů a "těžkých"karcinogenů při spalování PVC obsaženého ve zdravotnických odpadech. Dioxiny a furany jsou zahrnuty mezi 12 perzistentních organických polutantů (POP´s), o jejichž výrazné eliminaci se snaží celosvětová Stockholmská úmluva, která vznikla pod záštitou programu OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme - UNEP). Těchto 12 nejtoxičtějích látek způsobuje poruchy imunitního systému, rakovinu a další zdravotní problémy. Více se můžete dozvědět na samostatných stránkách pops.ecn.cz.

Legislativa

Evropská unie připravuje legislativu směřující k omezení výroby a spotřeby PVC. Česká vláda bohužel jenom vyčkává a radikálnější omezením této problematické sloučeniny neplánuje. Naopak dříve platný zákaz PVC v obalech zrušila při poslední novelizaci zákona o odpadech. Přitom k PVC existují alternativy a firmy, které by rády získaly větší prostor pro jejich výrobu.

Odpad ze zdravotnických zařízení nemá samostatnou legislativu a řídí se pouze obecnými předpisy pro odpady. Třídění a další zpracování odpadu (tedy i zdravotnického) se řídí vyhláškami Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí ČR.